V roce 1989 přichází organizátoři Rallye DAKAR s oznámením, že pro rok 1990 znovu vypíší kategorii soutěžních kamionů, ovšem za podmínek vyžadujících přiblížení speciálů sériovým vozům. Vývojové oddělení společnosti Tatra začíná pracovat na dvou modifikovaných “čtyřkolkách”. Kvůli další aktualizaci reglementu je ale dokončena pouze jedna a spolu s ní se na Dakar 1990 připravuje ještě původní šestikolka typ T815 PR1 6×6, a jako záložní řešení se pro soutěžní účely upravilo jedno z vyráběných doprovodných vozidel vyráběných pro Alana Piatka – T815 P28 4×4.1.  Ta dostává nový přeplňovaný dvanáctiválec o výkonu 382 kW / 2 300 min^-1 a 1 760 Nm /1 600 m^-1, dále desetistupňovou převodovku a dvoustupňový přídavný převod. Přední náprava byla odpružena torzními tyčemi s dvojicí teleskopických tlumičů na každé polonápravě a zkrutným stabilizátorem. Zadní náprava byla odpružena čtevřicí vzduchových vaků, teleskopickými tlumiči a zkrutným stabilizátorem. Vzhledem k tomu, že vozidlo mělo původně sloužit jako doprovodné, nemělo nainstalované dohušťování pneumatik. Spací kabina byla vybavena trojicí anatomických sedaček se čtyřbodovými pásy uchcenými přímo ke kabině. Bohužel umístění kabiny s velkým předním převisem byla velkou nevýhodou pro její závodění. 

Rallye DAKAR 1990

Na start do Paříže odjela všechna 3 připravovaná vozidla, do závodu však nakonec vyjela pouze šestikolka a přestavěná čtyřkolka. S registrační značkou NJA 41-55 a startovním číslem 502 tvořila posádku vozu trojice Karel Loprais, Radomír Stachura a Tomáš Mück. Při svém prvním startu toto vozidlo vybojovalo čtvrté místo – kvůli velkému přednímu přesahu nemohla jet v těžkém terénu dostatečně rychle a v dunách také citelně chybělo dohušťování pneumatik.

V následujícím roce si pak tuto tatru pronajal holandský tým manželů Tijstermanových jako asistenční vozidlo pro jejich osobní toyoty. Tatru řídil Milan Kořený.

Rallye DAKAR 1992 byla specifická – organizátoři se rozhodli prodloužit trasu závodu až do Kapského města v Jihoafrické republice. T815 P28 4×4 odstartovala se startovním číslem 504 a posádkou Vlastimil Buchtyár, Milan Kořený a Oto Měřínský. Závod napříč africkým kontinentem však kromě zajímavých závodních tras bohužel nabídl řadu rizik v podobě zemí, ve kterých probíhaly válečné konflikty. Když se závod dostal na hranice Čadu, musel být přerušen a všichni závodníci se v doprovodu vojáků přesunuli jinou trasou do cíle etapy. Během tohoto přesunu Vlastimil Buchtyár převrátil v zatáčce kamion na střechu a podstatně mu tak změnil vizáž. Posádce se naštěstí nic nestalo a s autem, kterému částečně vyrovnali ochranný rám a opravili kabinu, nakonec rallye dokončili, a to na 8. místě. Vozidlo i posádka si vysloužili v cíli závodu obdiv, když více než 4 000 km absolvovali ve “zmuchlaném” autě bez čelního skla. V roce 1992 se tato tatrovka zúčastnila Rallye DAKAR naposledy. 

Maratonské soutěže 1993 – 1998

“Buchtyárova – Lopraisova” tatra se mimo tovární tým účastnila Dakaru po roce 1992 už pouze jednou, a to v roce 1995 na rally Granada – Dakar, závod ale nedokončila. Její závodní život byl nadále docela pestrý, a to díky týmu TM Motorrad Thomase Marxe a Horsta Godela, který na dálkových výpravách doplňoval Karel Valchař. Marx s Godelem koupili v roce 1993 poškozenou Buchtyárovu čtyřkolku, když sháněli odolný a spolehlivý vůz pro dálkové rallye, kterých se plánovali účastnit. Hned po nákupu prošla repasí, kdy dostala novou kabinu ve shodném provedení, jako měla dříve, zmizela část bočního karosování, plastové doplňky z kabiny a pro sání byly zvoleny opět plechové “kobry”. Repasovány byly obě nápravy, závodní převodovku nahradila standardní a také soutěžní motor nahradil původní z roku 1989 s naměřeným výkonem 295 kW při 2 000 otáčkách za minutu a točivým momentem 1 760 Nm při 1 600 otáčkách za minutu. Hned po přestavbě absolvovala Rallye Faraonů (1993, 5. místo). Další účasti: Tuniská rallye (1994, 2. místo), Rally Granada – Dakar (1995, DNF), UAE Desert Challenge (1995, DNF), Master Rally (1996, DNF). V roce 1997 pak změnila tým – Team Pro-log a absolvovala Master Rally na 6. místě a v roce 1998 pak ještě jedna účast na Tuniské rally.

V letech 1999 – 2025 pak T815 P28 4×4 několikrát změnila majitele. V roce 2025 ji v Německu vypátral Tomáš Fajman ve spolupráci s Petrem Vodákem a v září 2025 vozidlo koupil tým FESH FESH od Thomase Stritzla. Tatra přivezl Jaromír “Míra” Martinec po ose, na německých značkách a s platnou německou STK. Cestou sice auto přestalo dobíjet, ale Míra si, jako zkušený palubní mechanik, samozřejmě poradil a auto dovezl až do Kopřivnice.

Vzhledem k tomu, kolik majitelů vozidlo vystřídalo po roce 1998, byla na něm provedena řada úprav, které kamion proti původní specifikaci významně změnily. Tým FESH FESH má záměr vozidlo v rámci příprav na Rallye DAKAR Classic co nejvíce přiblížit jeho specifikaci z roku 1990.

Zdroj: Tatra v hlavní roli, R. Smolka, M. Olšanský; časopis DAKARMANIA; https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/dakar-tatra-smolka-loprais.A221213_130825_automoto_mom